Překvapilo Vás toto ocenění?

Svým způsobem ano. Pro mě je tato nominace o to cennější, že zatímco Gusta Chromý vyhrál s Olomoucí titul ve starších dorostencích a Venca Černý dovedl Příbram až do baráže o první celostátní ligu, já jsem jako jediný z celé trojice nic velkého nevyhrál.

Pídil jste se po důvodech?

Všechny zaujal fotbal, kterým se v tuto chvíli na Vršavě prezentujeme. Za herní projev jsme sklidili velké uznání. Zároveň je to pro nás také laťka, kterou musíme pořád překonávat, abychom se neustále někam posunovali.

Uvědomil jste si, že v Praze vnímají zlínský progres mnohem víc než v domácím regionu?

Trenéři v Čechách moji práci opravdu vnímají jinak než tady, ale snad nám to pomůže k tomu, aby naši práci na Vršavě podobným způsobem respektovala i veřejnost a trenéři u nás doma.

Jaký je v Praze ohlas na nové trendy uváděné v praxi na zlínské Vršavě?

V kuloárech se přítomní shodli, že se ve Zlíně udělal obrovský kus práce a někteří o naší mládežnické akademii hovoří jako o malém zázraku. Fotbal ve Zlíně se úplně otočil. Už to není jen o bojovnosti a disciplíně, navrch má herní stránka. Jen tudy vede cesta do vyspělé Evropy.

Určitě to povzbudí i váš trenérský kolektiv na Vršavě, souhlasíte?

Přesně tak. Já to totiž vnímám jako kolektivní ocenění práce všech trenérů, protože fotbal je kolektivní sport. Kolegové na Vršavě přijali moji filozofii a toto je důkaz, že jsme na správné cestě.

Hodně vysoko byli hodnoceni i mladší dorostenci Zlína, které v současné době trénujete. O co vlastně šlo?

Nás úspěch podtrhlo umístění hned tří kluků v nejlepší desítce v kategorii mladších dorostenců. Jmenovitě šlo o trojici Roman Macek, Jakub Zahnaš a Adam Houser. Tři hráče v desítce měla jen Příbram. Na celorepublikové úrovni jde o velký úspěch. Všichni tři se navíc probojovali do českých reprezentačních výběrů, což ve Zlíně také nebývalo zvykem. Třešinkou na dortu pak byly stáže Romana Macka v prestižních akademiích Juventusu a Arsenalu.

Cítíte i určitou osobní satisfakci?

Před osmi lety jsem byl jako trenér podobným způsobem vyhlášený v kategorii žáků. Od té doby jsem byl zaškatulkovaný jenom jako žákovský specialista, takže určité zadostiučinění pochopitelně cítím.

V čem vůbec spočívá změna v pojetí mládežnické kopané ve Zlíně?

Všichni chceme vyhrávat, nicméně na prvním místě by měla být výchova osobností a fotbalistů, které klub do budoucna výhodně prodá a zpeněží. Mančaft jako takový neprodám nikdy, proto stavím výsledky až na vedlejší kolej. Naším cílem musí být výchova jedinců, kteří se prosadí minimálně do nejvyšší domácí soutěže, a ještě lépe do reprezentačních výběrů a uspějí i na mezinárodním fóru.

Ve spolupráci s Krajským fotbalovým svazem Zlín chcete podobné moderní prvky zavádět i do menších klubů na vesnici. Co vás k tomu vede?

Zlín nemá takovou spádovou oblast pro nábor talentovaných jedinců jako třeba Sigma nebo Baník, proto chceme sázet na co nejužší spolupráci s okolními oddíly v kraji. Toto ocenění by nám mohlo pomoct v tom, abychom také veřejnost a trenéry v menších okolních klubech přesvědčili o tom, že naše práce má smysl a přináší ovoce. Někdo si to možná neuvědomuje, ale bez vesnického fotbalu by neexistoval fotbal ani ve velkých klubech. Proto budu jenom rád, když bude co nejvíc mládežnických trenérů v regionu naladěno na stejnou vlnu.

Zásluhou trenérských přednášek na licenci B pořádaných Krajským fotbalovým svazem Zlín jste odstartoval ve spojení s profitrenérem Petrem Zapletalem, který má resort mládeže na starosti, několik zajímavých projektů. V čem spočívají?

Trenérům, kteří si dodělávají potřebné vzdělání, rádi předáme své poznatky a zkušenosti a byli bychom rádi, kdybychom se jako trenéři z jednoho regionu semkli, vytvořili určitý stavovský trenérský spolek a tyto projekty společně uvedli do praxe i v menších oddílech. V Čechách už je to běžné a je to zároveň jeden z důvodů, proč jsou ve výchově mladých hráčů o krok napřed než Morava. Například nabízíme tzv. létající týmy, kdy přijedeme do oddílu, který má zájem o ukázkový trénink, a v tamních podmínkách předvedeme, jak daný model uplatnit v praxi. Stejně tak nabízíme mládežnickým trenérům stáže přímo na Vršavě.

Není to příliš odvážné?

Stejně jako se nebojíme přebírat některé prvky ze Španělska, Německa či Holandska třeba k nám do Zlína, nesmíme se bát podobné prvky předávat dál i na nižší úroveň do okolních vesnic. Existuje totiž reálný předpoklad, že pokud se v těchto oddílech nacházejí talentovaní hráči, může zapracování moderních metod do tréninkového procesu jejich vývoj jenom uspíšit. A následně z toho profitují i větší kluby.

Co je cílem?

Rádi bychom byli zpočátku takovým malým ostrůvkem, který se však bude postupem času rozrůstat s cílem plnohodnotně začlenit Zlínský kraj mezi respektovaná mládežnická centra. Cílem tedy není vychovávat hráče pouze pro první mužstvo dospělých, ale rádi bychom formovali reprezentanty, kteří budou schopni uspět také v evropském měřítku.

A co konfrontace?

Trenéři by se formou různých stáží v našich i zahraničních klubech měli dále zdokonalovat, aby neztratili přehled. Pro mládežnická mužstva platí to samé. Už jen přátelské zápasy v Čechách budou pro kluky velkou školou a snad se nám časem podaří navázat kontakt i se zahraničím. Musíme však být trpěliví, neboť zatím jsme si takový respekt nevysloužili. Určitě bychom se ale neměli ani na této úrovni spokojit jen se zápasy na Moravě. To je moc malé teritorium.